Krevní agar patří mezi základní kultivační půdy. Obsahuje 5–10 % krve. Nejčastěji se používá krev ovčí, která se přidává k agarovému základu zchlazenému na teplotu kolem 40 °C. Takto připravený krevní agar je považován v lékařské mikrobiologii za základní půdu, na které vyroste většina lékařsky významných bakteriálních patogenů.
Krevní agar je zároveň i půdou diagnostickou, protože na ní vidíme hemolytické vlastnosti bakteriálních kmenů. Jedná se buď o úplnou hemolýzu (beta hemolýzu), nebo hemolýzu částečnou (alfa hemolýzu neboli viridaci). Bakterie, které nemění vzhled krevního agaru, označujeme jako nehemolytické (gama hemolýza). Beta hemolýza se projeví projasněním agarové půdy kolem kolonie a úplným vymizením krvinek v agaru. Alfa hemolýza je charakterizovaná hnědozeleným zbarvením v okolí bakteriální kolonie, červené barvivo krvinek je metabolizováno jen částečně.
Na fotografii vidíme růst hemolytických a viridujících bakterií na krevním agaru.
Krevní agar kultivace bakterií