K nákaze tasemnicí bezbrannou (Taenia saginata) dochází pozřením nakaženého a tepelně nedostatečně upraveného hovězího masa. Ve střevním traktu člověka se uvolní larva a zde pak tato tasemnice žije, roste a dospívá. Její koncové články plné vajíček se uvolňují a odcházejí se stolicí při defekaci. Jen lidské střevo je zdrojem zralých koncových článků a tisíců vajíček v nich obsažených. Mezihostitelem tohoto druhu je hovězí dobytek. Z vajíček se po průchodu kravským žaludkem uvolní larvičky, které aktivně pronikají do tohoto mezihostitele a v jeho svalové tkáni nebo jiném orgánu se přemění v boubel (syn. uher), cysticerkus. Pokud člověk sní takto nakažené a nedostatečně tepelně upravené maso – cyklus se uzavře.
Pro Taenia solium, tasemnici dlouhočlennou ("prasečí") je člověk jejím definitivním hostitelem, ale může se stát i mezihostitelem. Po průchodu jejich vajíček žaludkem mezihostitele (obvykle prasete, ale může jím být pro vzájemnou podobu žaludku i člověk), pronikají z vajíček uvolněné larvy do jeho těla a přemění se v boubel (syn. uher), cysticerkus, typický bělavý váček vyplněný čirou tekutinou s larvou uvnitř. Pokud se boubel vytvoří v důležitém orgánu (mozek, srdce) může nákaza skončit smrtí člověka. V České republice se nákaza tasemnicí dlouhočlennou nevyskytuje.
Vajíčka obou tasemnic mají shodnou morfologii, mikroskopicky je nelze odlišit.
Na fotografii jsou vajíčka tasemnice dlouhočlenné i bezbranné označena kruhem. Jsou kulatá, přirovnávají se ke kopretině.
Mikroskopický snímek tlustý nátěr podle Kato.