Blotové techniky

Blotové techniky jsou v podstatě kombinací elektroforézy a imunodetekce založené na sendvičovém principu: konjugát, protilátka proti lidským imunoglobulinům označená enzymem nebo radionuklidem, což umožňuje vizualizovat místo reakce lidské protilátky s antigenem. Blotové techniky slouží k přesnému průkazu specifičnosti protilátek a k analýze antigenních směsí. Existuje několik modifikací, nejběžnější je imunoblot a imunodot. Technika imunoblotu (westernblotu) se skládá z následujících postupů. V prvním kroku je antigenní směs (např. směs antigenů jádra, mikrobiálních antigenů apod.) rozdělena elektroforeticky na polyakrylamidovém gelu. Z něj je přenesena pomocí elektrického proudu na nitrocelulózový proužek (blotování), kde je fixována. Takto připravené nitrocelulózové proužky (WB stripy) přicházejí v komerčních soupravách do laboratoře. Vyšetřovaný vzorek se v laboratoři inkubuje s WB stripem. Specifické protilátky se navážou na příslušnou antigenní komponentu. Pokračuje navázání konjugátu (antigamaglobulinové sérum) značeného enzymem a jeho reakce se substrátem. Výsledkem je barevný proužek na WB stripu v místě polohy daného antigenu. Komerční soupravy využívají čištěné směsi antigenů důležitých pro stanovení diagnózy. Hodnocení se provádí většinou prostým okem, je možno použít i denzitometr. Pokud je antigenů ve směsi velmi mnoho, vyžaduje hodnocení zkušeného pracovníka. Použití je velmi široké, např. pro stanovení rozmanitého spektra protilátek, autoprotilátek a antigenů.

Animace blotové techniky

Video blotové techniky

Media