Listeria monocytogenes, původce listeriózy, způsobuje u člověka zpravidla alimentární infekci. Často jsou kontaminovány domácí sýry (listerii nevadí sůl ani nízká teplota při zrání), mohou to být i další potraviny, zejména masné výrobky. Jiným zdrojem onemocnění může být kontakt s nemocným zvířetem, který připadá v úvahu hlavně u ošetřovatelů zvířat, veterinářů, řezníků. Onemocnění pak označujeme jako antropozoonózu. Listerie nalezneme u nejrůznějších zvířat, ptáků a ryb, ale i zcela volně ve vnějším prostředí.
Listerióza probíhá klinicky ve dvou na sebe navazujících fázích. V první dochází k průniku listerií do buněk hostitele (nejčastěji sliznice zažívacího traktu), v druhé jsou po předchozí bakteriemii postiženy cílové orgány, především CNS a placenta. Onemocnění se většinou plně rozvine jen u osob se sníženou imunitou. Listerie jsou drobné grampozitivní tyčinky, které při růstu při nižších teplotách (rostou v širokém teplotním rozmezí od +4 °C do 39 °C) vykazují charakteristickou pohyblivost. Jsou růstově nenáročné, tolerují až 10 % NaCl. Na krevním agaru rostou s úzkou zónou beta-hemolýzy. Průkaz specifických protilátek v krvi se provádí přímou aglutinací, možný je až za 3 týdny po akutní nákaze.
Na fotografii mikrotitrační destičky je v prvním řádku pozice 1 1-8 umístěna pozitivní kontrola s titrem 1280. Vyšetřovaný vzorek je v řádku B, pozice 2-4 s titrem 1280 je pozitivní, ostatní vzorky jsou negativní.
Výsledek reakce aglutinace