Helicobacter pylori je původcem chronické gastritidy typu B, na jejímž podkladě se může později rozvinout vředová choroba gastroduodena či dokonce adenokarcinom žaludku.
Jediným prokázaným hostitelem této bakterie je člověk, přenos se děje orálně-orální nebo fekálně-orální cestou. Helicobacter pylori byl objeven až v roce 1983, kdy jej Warren a Marshall vykultivovali ze sliznice žaludku nemocného s chronickou gastritidou. Helicobacter pylori je mikroaerofilní zahnutá tyčinka, která adheruje na povrch žaludeční sliznice. Po vstupu do žaludku chrání bakterii před kyselým prostředím produkce vlastní ureázy (ta štěpí ve tkáni přítomnou močovinu na amoniak, který v okolí bakterie neutralizuje volnou kyselinu chlorovodíkovou, a oxid uhličitý). Kultivace Helicobacteru pylori je možná, ale náročná. Diagnostika této choroby se často opírá o stanovení hladiny protilátek metodou ELISA a stanovením specifických protilátek třídy IgM a IgG proti separovaným antigenům Helicobacteru pylori blotovou technikou.
Antigeny jsou rozděleny do tří skupin:
- skupina: antigeny se zkříženou reaktivitou a nedefinované antigeny s molekulovou váhou 41, 50, 54, 57, 67 a 75 kDa
- skupina: urea B (66 kDa)
- skupina: druhově specifické antigeny s molekulovou váhou 17, 19, 26 (p26), 29 (p29 urea A), 30, 33,95 (Vac A) a 120 kDa (Cag A)
Kmeny Helicobacter pylori vysoké virulence exprimující Cag A jsou spojeny s vyšší mírou poškození žaludeční sliznice a jsou nalézány u osob s duodenálními nebo žaludečními vředy, s atrofickou gastritidou a adenokarcinomem žaludku.
Vyšetřuje se venózní srážlivá krev nebo sérum.
Na fotografii jsou označeny pozitivní reakce na WB stripu s označením Cag A a VAC A.
Výsledek reakce blotové techniky