Onemocnění lymská borelióza je způsobené bakterií Borrelia burgdorferi sensu lato, jedná se o souhrnný název pro dnes již 10 známých genospecies, které se vyskytují po celém světě. V České republice převažují B. afzelii a B. garinii. Borelie patří mezi spirochety. Jsou mikroaerofilní a jejich kultivace je velmi obtížná. V diagnostice proto převažují metody nepřímého průkazu, nejčastěji dvoustupňové sérologické vyšetření metodou ELISA a imunoblotem.
Lymská borelióza je infekce probíhající ve třech fázích. Časné stadium, ke kterému dochází asi do 20 dnů po poranění klíštětem, je charakterizováno kruhovým zarudnutím (erytémem) na kůži. Erytém se kruhovitě šíří a uvnitř kruhu časem zarudnutí mizí. Toto stadium bývá doprovázeno nespecifickými příznaky jako bolestmi hlavy, kloubů, svalů a únavou. Ve druhém stadiu dochází po měsících k rozsevu borelií krevní cestou. Příznaky jsou patrné na kůži, v CNS, v kloubech. Pozdní stadium se rozvíjí po měsících až letech od infekce a může se projevit jako atroficko-zánětlivá ložiska na kůži, lymská artritida, karditida, neuritida apod.
Základem prevence lymské boreliózy je chránit se před kontaktem s klíšťaty jako přenašeči borelií (i jiných nemocí). Přisátá klíšťata je nutné co nejdříve šetrným způsobem odstranit. Ranku se doporučuje vydezinfikovat jodovým dezinfekčním prostředkem. Preventivní očkování proti boreliím je ve fázi výzkumu.
Vyšetření protilátek Western blotem umožňuje průkaz protilátek proti jednotlivým antigenním strukturám borelií, které byly předem rozděleny na základě molekulových hmotností pomocí elektroforézy. Lze tak rozpoznat protilátky proti proteinům specifickým pouze pro borelie, a tedy diagnosticky významným, od protilátek proti proteinům konzervovaným, a tedy nespecifickým, exprimovaným i jinými mikroby. Právě borelie je typická vysokým obsahem konzervovaných proteinů, které jsou zdrojem častých zkřížených reakcí (falešných pozitivit) v ELlSA testech. Sérologická diagnostika suspektní boreliózy se tedy doporučuje provádět dvoustupňově (kromě kvantitativního stanovení protilátek testem ELlSA, který je označován za screeningový, i testem konfirmačním - Western blotem). Tento test má za předpokladu použití kvalitní soupravy vyšší specifitu oproti testu ELlSA. Navíc je schopen prokázat i malá kvanta specifických protilátek, v ELlSA testu ještě pod hranicí pozitivity, typická pro počáteční fáze infekce, a tedy má i vyšší citlivost. Přesto i pro Western blot zůstávají, i přes jeho nesporný přínos pro diagnostiku boreliózy, omezení typická pro nepřímý (sérologický) test: v endemické oblasti, jakou je Česká republika, existuje určité procento (cca 10 %) séropozitivních pacientů, kteří klinické projevy boreliózy nikdy nezaznamenali. Test dále neodliší současnou infekci od infekce proběhlé v minulosti. Pozitivní výsledek je třeba hodnotit v klinickém kontextu. U nemocných s odpovídajícími klinickými obtížemi je Western blot vysoce spolehlivým indikátorem přítomnosti boreliové infekce.
Na fotografii WB stripu IgM jsou pozitivní linie v místě antigenů p41, p39, p17, OspC.
Výsledek reakce blotové techniky